Alkohol a další návykové látky představují významné riziko pro dopravní bezpečnost. Při dopravních nehodách způsobených pod vlivem alkoholu nebo drog zemře v České republice každoročně více než 50 lidí. S rostoucí hladinou alkoholu či drog roste u řidičů nejen riziko zaviněných, ale i nezaviněných dopravních nehod.
Přestože je Česká republika zemí s vysokou spotřebou alkoholu a řízení pod jeho vlivem si každoročně vybírá daň v podobě zmařených lidských životů a následků na zdraví, podíl nehod způsobených alkoholem či drogami je u nás v porovnání s některými západními zeměmi relativně nízký. Významnou roli v tom hraje fakt, že Česká republika má jako jedna z mála států zaveden režim nulové tolerance k alkoholu v dopravě. Kromě nás má nulovou hranici u všech skupin řidičů také Maďarsko, Rumunsko, Estonsko, Srbsko, Rusko, Ukrajina a Slovensko. Několik dalších zemí, kupříkladu Německo, Chorvatsko, Řecko, zavedlo stejné opatření, ale pouze u nových nebo profesionálních řidičů.
Jak alkohol obecně mění rozpoznávací schopnosti řidiče?
Alkohol ovlivňuje naše smyslové vnímání a následně také motorické reakce. Jsme pomalejší, vidění se nám zužuje (dochází k tzv. tunelovému vidění), méně rozlišujeme barvy. Zhoršená je také schopnost vyhodnocovat situace. Řidič zkresleně posuzuje rychlost vlastní, ale i ostatních vozidel. Vždy samozřejmě závisí na množství alkoholu v krvi a současně na individuálních dispozicích člověka ‐ jak na konkrétní míru alkoholu reaguje. „Největším problémem ale zůstává tendence k odlišnému vyhodnocení rizikových situací. Narůstá řidičovo sebevědomí a s tím spojené přeceňování vlastních schopností. Pod vlivem alkoholu má často pocit, že řídí dobře a že situaci plně zvládá,“ uvádí Pavel Řezáč, ředitel Divize dopravních technologií a lidského faktoru Centra dopravního výzkumu. Tomu odpovídá i počet obětí.
U alkoholu je možné poměrně přesně odhadovat, jak se bude v těle chovat. I když všichni lidé nejsou stejní a působení ethylalkoholu je individuální, pořád lze vystopovat celkem jasné zákonitosti. U běžných konzumentů alkoholu proto nemusíme alkohol zakazovat, jde spíše o oddělení pití a řízení. Často tak postačí naučit se spočítat si hladinu alkoholu v krvi i rychlost odbourávání a je možné pití i řízení vhodně naplánovat.
Jak řidiče ovlivňují drogy?
U drog je ve srovnání s alkoholem situace odlišná. Nejenže na ně reaguje každý člověk zcela jinak, ale i sama účinná látka se může případ od případu výrazně lišit. „Zatímco o alkoholu toho víme hodně, drogy zůstávají velkou neznámou. Jejich účinky jsou málo prozkoumané. Dalším problémem je i kombinace různých látek a jejich dopad na uživatele,“ říká Kathy Steward, expertka mezinárodní komise ICADTS (The International Council on Alcohol, Drugs and Traffic Safety). Asi nejzávažnějším problémem je v současné době užívání marihuany. Mezi mladými lidmi množství jejich konzumentů stále roste. Konzumace marihuany přitom zvyšuje riziko dopravní nehody v průměru na dvojnásobek a řízení pod vlivem je v České republice trestným činem. Mnoho uživatelů konopí šokuje, že na rozdíl od alkoholu může být THC, účinná psychoaktivní látka obsažená v konopí, v těle zjistitelná i po třech týdnech od konzumace. „Nezbývá nám, než klientům říci, že si prostě musejí vybrat, jestli chtějí užívat marihuanu nebo řídit. Obojí totiž skloubit nelze, pokud se nechtějí dostat do konfliktu se zákonem,“ říká psycholožka a lektorka rehabilitačních programů pro řidiče Veronika Kurečková z Centra dopravního výzkumu.
Ještě větší problém však nastává u chronicky nemocných, především pak u seniorů. Pro mnohé z nich je užívání marihuany jedinou účinnou úlevou od zdravotních potíží. Někteří z nich jsou přitom řidiči a řidičský průkaz nutně potřebují. Dnes u těchto pacientů neumíme jednoznačně určit, do jaké míry užívání konopí pro léčebné účely ovlivňuje způsobilost k řízení. A v tom je právě zakopaný pes. Neexistuje totiž pouze jeden druh konopí s přesně odhadnutelným složením. Vedle metod pěstování ovlivňuje poměr účinných látek především konkrétní genotyp rostliny. Existuje řada druhů marihuany a jejich složení doposud není přesně zmapováno.
Genotypování konopí
Dr. Jan Šafář z Ústavu experimentální biologie potvrzuje, že právě genotypování konopí může být jednou z cest, jak v budoucnu umožnit legální užívání alespoň některých druhů a to možná i pro řidiče. „V současnosti toho o varietách konopí nevíme dost. Je zapotřebí zmapovat jak genetický profil rostliny, tak i její chemické složení, a vytvořit aktualizovanou databázi,“ dodává. Účinky jednotlivých druhů na řízení by měly být následně otestovány. „Je teoreticky možné, že se nám podaří specifikovat dostupné druhy marihuany, které mohou být léčebně účinné a přitom pro řidiče zcela bezpečné. Zatím to ale s jistotou nevíme,“ doplňuje Veronika Kurečková z Centra dopravního výzkumu.
Léková závislost – nenápadná hrozba
Způsobilost k řízení mohou ovlivňovat i běžné léky, které jsou mezi lidmi velmi rozšířené a jejich užívání stále roste. Nebezpečím tak mohou být antihistaminika, léky na vysoký tlak či cukrovku, různé druhy psychofarmak. Rizikem jsou například léky na spaní, a to i ty nejmodernější, které přesto zvyšují riziko nehody téměř trojnásobně. Statisticky jsou tak nebezpečnější než marihuana.
Velkým problémem jsou například opioidy, používané k léčbě chronické bolesti. „V zahraničí existují výzkumy vlivu těchto látek na řízení. U nás však doposud žádný systematický výzkum neproběhl. Nemáme dost dat, abychom mohli zjistit, jakým způsobem a do jaké míry opioidy u českých pacientů způsobilost k řízení ovlivňují,“ říká Aleš Zaoral, psycholog z Centra dopravního výzkumu, který ve spolupráci s lékaři a psychology z Fakultní nemocnice Brno‐Bohunice v současnosti připravuje podrobný výzkum této problematiky.
Zdroj: CDV
Projekt Dopravní jednička je realizován za přispění finančních prostředků z fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů.
