Různá dálniční zúžení a objížďky prodlužují naše cesty a naplánovaná trasa leckdy trvá o poznání déle, než jsme předpokládali. Naše psychika dostává zabrat navíc i v případech, kdy na silnici příliš velký stavební ruch nepozorujeme.
V každém zúžení musíme dávat nohu z plynu, protože se tam snižuje rychlost zpravidla na 80 km/h. Někdy nastane situace, že pravý pruh jede jen šedesátkou, a levý stovkou. A vyberte si, který pruh pro vás bude v takovém případě lepší. Zda se zdržovat za pomalými auty nebo páchat dopravní přestupek. Mnohdy se předjíždějící řidiči bojí v úzkém levém pruhu předjíždět vpravo jedoucí široký náklaďák, a pak najednou jedou oba pruhy pomaleji, než by bylo nutné.
Základem je plynulost a dodržování bezpečné vzdálenosti
Stejně, jako v dalších rizikových dopravních situacích platí jediné správné pravidlo, ohleduplnost, tolerance a předvídavost.V omezeních, kde levý pruh je zpravidla široký 2,2 metru, je ideální střídavá jízda. Auta, všechna včetně nákladních, jedou za sebou střídavě v levém a v pravém jízdním pruhu, a to maximální povolenou rychlostí, nejčastěji 80 km/h. Takto projedou všichni bez zbytečných kolizních a stresových situací takovým omezením nejrychleji a nejplynuleji.
Včas blinkry a nechat si prostor
Prakticky jediným komunikačním prostředkem mezi řidiči je blinkr. Proto bychom měli dávat znamení o změně jízdy vždy s předstihem. A nedělat žádné nečekané manévry. „V omezení máme daleko menší prostor pro případné řešení krizových situací, proto ostatní potřebují vědět včas, co chceme udělat, a prakticky jediným řešením kritické situace je brzdění, protože na úhybný manévr nemáme dostatek prostoru Už před vjezdem do zúženého úseku se povolená rychlost snižuje značkami. Často je doprava převedena z jednoho pásu dálnice na druhý. „Tady je důležité mít na paměti, že kamióny nebo autobusy v takovém místě potřebují více místa a mohou vybočit i do vedlejšího jízdního pruhu. Zásadní a důležité je sledovat přechodné žluté vodorovné značení. Často se jím řidiči neřídí, což jiný řidič neočekává a dochází ke zbytečným nehodám. V takovém místě je potřeba maximální pozornosti a obezřetnosti
Jde o to, pohybovat se zúženým místem pokud možno plynule. Každé zbytečné přibrzdění totiž vyvolá reakci řidičů za sebou. Vznikají pak takzvané „plovoucí kolony“, tedy na první pohled nevysvětlitelné kolony, kdy auta zastavují, aniž je v cestě nějaká překážka.
Pravidlo ZIPu
Tam, kde dochází k svedení více pruhů do jednoho, bychom měli dodržovat pravidlo ZIPu. Zdržení tak bude minimální. Problém je, že přesto, že toto pravidlo platí u nás už šestnáct let, ještě se ho všichni nenaučili. Zařazují se buď zbytečně brzy, nebo naopak na poslední chvíli. Někdy nechce dokonce jeden řidič pustit před sebe druhého.
Připomeňme si tedy podmínky pro jeho správné použití a provedení:
1) řidiči vytváří jízdou v jízdních pruzích souběžnou jízdu.
2) řidiči zvýší podélný rozestup mezi vozidly
3) vozidla z pruhu, který přestal být průběžný, se řadí střídavě po jednom do průběžného pruhu až těsně před místem zúžení.
„Do průběžného pruhu se zařazujeme až těsně před ním. Ideální je, pokud řidiči už zhruba 100 metrů před zúžením, kde jeden pruh končí, jedou „cikcak“. V takovém případě se pak bez brždění a bezpečně, přesně jako u zipu, zařazují do proudu pokračujících vozidel.
zdroj: BESIP
Projekt Dopravní jednička je realizován za přispění finančních prostředků z fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů.
