Dejme dětem šanci přežít v silničním provozu – nejen 1.června na jejich svátek !

Mezinárodní den dětí 1. června by měl být hlavně o dětské radosti a spoustu našich potomků se na něj proto každoročně těší. Školáci pak vědí, že se neomylně začínají blížit prázdniny, ještě poslední měsíc školy, a pak už pro ně nastane nejlepší část roku. Jenže, kromě slunce, sladkého nicnedělání, zábavy, koupání, cestování, čeká každodenně na děti spoustu nebezpečí na silnicích.

Čas se nikdy nedá vrátit…

Každá zpráva o zmařeném dětském životě, byť jsme toho konkrétního malého človíčka neznali, zabolí. V roce 2015 zahynulo na českých silnicích osmnáct dětí, z toho třináct bylo spolujezdců v automobilu a pět chodců, z nichž čtyři děti zemřely v obci a jedno mimo obec. Nejčastějším viníkem smrtelné nehody dítěte (v deseti případech z osmnácti) byla nepřiměřená rychlost. Jen jedna smrtelná nehoda se v minulém roce stala vinou dítěte!!! Nejvíce dětí (čtyři) přišlo vloni o život právě v červenci, v srpnu pak další dvě.

Od vzniku samostatné České republiky do konce roku 2015 přišlo na silnicích o život 751 dětí!!!

Příklady táhnou…

Velmi často rodiče dávají svým dětem špatný příklad. Právě tomu se BESIP věnuje ve své kampani s názvem, „Děláš to taky“. „Slušnost na silnici, stejně jako kdekoliv jinde, je definována od toho, jakým způsobem rodiče vzdělávají své děti. Aby děti dostaly správné návyky, měli by se před nimi správně chovat i rodiče,“ upozorňuje na špatný rodičovský příklad šéf BESIPu, Martin Farář.

„Aby děti chápaly, že je nebezpečné přebíhat na červenou, strkat se na chodníku, když kolem jezdí auta, nepřipoutávat se v autě, vbíhat do silnice před jedoucí auta. Ano, je možná opravdu nejdůležitější, jaký máme hodnotový systém, abychom si vážili zdraví svého i lidí kolem nás, dokonce nejen kamarádů, ale i těch docela cizích lidí, které denně potkáváme.“

Děti by se měly učit doslova od plenek, jak přežít v dnešním provozu. Aby se jim pravidla přežití dostala co nejdříve do krve, ještě před tím, než je překvapí nějaká nenadálá dopravní situace. Je potřeba děti na nebezpečí neustále upozorňovat, ale hlavně je učit vlastním příkladem. Co by totiž bylo platné, že jim před procházkou řekneme, aby se na přechodu nejprve pořádně rozhlédly a počkaly na zelenou, když je potom vláčíme šikmo přes silnici, a klidně na červenou, jen abychom ušetřili pár sekund svého času. Vždyť druhý den, až bude stát dítě na přechodu samo, může jít o rozhodujících pár sekund, které ho budou dělit od tragédie. Možná se právě tímto způsobem nejlépe předejde nebezpečí, které děti na silnici podstupují, když už nad nimi není vztyčená ochranná rodičovská ruka. Takových situací se každému dítěti může stávat hodně, v dětském kolektivu se snadno zapomíná na pravidla, dětská hra se také může lehce proměnit v nebezpečnou situaci.

 „Právě takovému jednání může přispět kladný příklad rodičů, je potřeba systematické výchovy k odpovědnosti. Aby si děti co nejdřív uměly sami vyhodnotit číhající nebezpečí, a pokud možno se nepřidávaly k nezodpovědnému jednání svých vrstevníků,“ doplnila odbornice BESIPu na dopravní výchovu dětí, Judita Stuchlíková.