Přesně tak, vloni se vinou dopravních nehod „vylidnilo“ jedno okresní město. Fakt, že zemřelo o 300 osob méně než v roce 2016 je jen velmi slabou náplastí na tuto bolestivou ránu. Dlouhodobě se sice jedná o sestupnou tendenci, ale rozhodně je daleko v nedohlednu „nulový“ cíl.
Je skutečností, že porovnáme-li rok 2010 a loňský, je výsledek velmi zásadní, a to o 6 200 méně ztracených životů. Zároveň je ale zřejmé, že se tento trend zásadně zpomalil. Pokud bychom hovořili o průměru, pak zhruba každá z třicítky zemí EU měla meziročně jen o 10 mrtvých méně. Navíc musíme k počtu nejhorších dopravních nehod připočítat i ty, při nichž došlo k těžkým zraněním, a takové následky vloni neslo dalších 135 000 osob.
Kde? Tedy, kde nejčastěji dochází k tragickým událostem? Více než polovina (konkrétně 55 %) se odehraje na vedlejších silnicích, 37 % ve městech a jen 8 % na dálnicích. Z tohoto pohledu je zcela jednoznačné, že právě dálnice jsou nejbezpečnější.
Kdo? Jinými slovy – kdo jsou těmi nejvíce ohroženými v dopravě na evropských silnicích? Ze všech smrtelných případů připadá 28 % na motorkáře a cyklisty, 21 % na chodce. Tedy ti, kdo „kolem sebe“ nemají plechy karoserie.
Které? Tedy, které státy mají nejbezpečnější silnice? „Nej“ čtveřici tvoří: Švédsko (25 úmrtí na milion obyvatel), Velká Británie (27), Nizozemsko (31) a Dánsko (32). Celoevropský průměr pak činí 49 smrtelných úrazů na 1 milion obyvatel. Tak je evropský kontinent přes desítky tisíc mrtvých nejbezpečnějším na světě.
Černými ovcemi jsou v EU: Rumunsko (98 mrtvých na 1 milion obyvatel) a Bulharsko 96. V těchto zemích je situace 3 x horší než v těch nejlepších a o polovinu horší než je celoevropský průměr.
Zdroj: UAMK
Projekt Dopravní jednička je realizován za přispění finančních prostředků z fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů.
